Comic Con: Dobrodružství fanouška

27. července 2011 v 22:35 | Joan |  Kec, kec, kec..
Toto jsem si vypůjčila od Lumi :)
Chtěla bych zažít něco podobného. Ta slečna má štěstí :)

Pokud to ještě nevíte, jsem velký fanoušek kapely My Chemica Romance. A když frontman Gerard Way prorazil do komixového skvěta s The Umbrella Academy, přizpůsobila jsem se tomu. Přestožě byl vždycky prostě komixový nadšenec jako my všichni ostatní, teď měl ten pravý důvod navštívit každý rok Comic Con. A od té doby jsem se pokaždé snažil vyhrát v loterii o jeho podpis - a každý rok jsem prohrála. Až na letošní rok.
Celý den jsem trávila v Exhibit Hall a hromadila tolik loterijních lístků, kolik jsem jen mohla. Letos jsem si nechtěla přiznat prohru. A nakonec jsem vyhrála. Zařadila jsem se do fronty na podpisy u stánku Dark Horse ve 13:00, abych ještě jednou mohla potkat svého hrdinu. Ale místo toho, abych si od něj nechala podepsat jedno z vydání Umbrella Academy nebo plakát My Chemical Romance, zeptala jsem se ho, jestli mi podepíše ruku, abych si tam pak mohla nechat jeho podpis vytetovat.
Byl skvělý přesně tak, jak bývá - Gerard se mě potom zeptal, jak velký ten podpis chci a jak přesně chci, aby se mi podepsal. Všechno, o co jsem si řekla, napsal "keep it ugly" a podpis. Jak to dokončil, zase se posadil a začal kritizovat svoji práci. Na jeho tváři jsem viděla, že by to rád vymazal a napsal znova. "Možná bys jim měla říct, že to chceš trochu upravit."
Podívala jsem se na to a zatřásla hlavou. "Je to perfektní. Díky." Upřímně si napamatuju, co jsem řekla já nebo on, když jsem odcházela. Byla jsem prostě v takové extázi, protože konečně budu mít tetování, na které jsem čekala strašně dlouho. Ale netušila jsem, že až se otočím, uvidím na rohu kousek od místa, kde Gerard podepisoval, čekat na nás jeho malýho brášku Mikeyho. I když jsem už před tímhle jednou Gerarda potkala, tohle bylo poprvé, co jsem se setkala s jeho bratrem. Podepsal se mi na ruku pod Gerardův podpis. Ačkoli jsem to neměla v plánu, byl to zdá se můj šťastný den. Jedna polovina My Chemical Romance hotová, teď zbývá ještě další. A přímo za Mikeym byl další můj idol - Lindsey Way. Umělkyně a členka rockové kapely Mindless Self Indulgence. Bylo to také poprvé, co jsem ji potkala.
Sečteno a podtrženo - byl to skvělý den. Odešla jsem o pár bloků dál do Gaslamp a nechala si oba podpisy vytetovat v salónku jménem Nothing Sacred. Takhle to tetování vypadalo další ráno.
Ale tady můj příběh ještě nekončí. Nebudu lhát - rozhodla jsem se jít na chvíli do Exhibit Hall i v sobotu s jasným cílem - že možná znovu narazím na Gerarda a Mikeyho a budu jim moct ukázat svoje tetování. Ale to se nestalo. Volalo a psalo mi pár přátel o lidech, který náhodou potkali. Misha Collins ze Supernatural. Ray Toro, další člen My Chemical Romance. Jo a ještě když jsem v noci večeřela, slyšela jsem příběh někoho, kdo v Hall náhodou potkal Mikeyho a Gerarda. Takže jsem na chvíli nenáviděla celý svět. Navzdory tomu, kolik lidí jsem potkala, už jsem nenarazila na žádného ze svých hrdinů nebo idolů. Tak tomu bylo až do 2:30 ráno v neděli.
Než abych se rozhodla trochu se prospat v řadě do Hall H, Já a pár mých nových přátel z řady jsme přešli ulici do Hiltonu, abychom si našli nějakou koupelnu. Ve vestibulu jsem našla holku, se kterou jsem se už jednou potkala a ještě jsme se potkávaly během celého víkendu. Zastavily jsme se a chvíli si pokecaly. Vestibul byl prázdný - i když zvážíte, že bylo 2:30 ráno. Byla tu jsem jedna další skupina lidí, posedávali na pohovkách na druhé straně místnosti. Po pár minutách jsem na ně letmo pohlédla. Dalo mi to dobrých deset sekund, než jsem se zmohla k reakci a začala jsem doslova šílet.
Kdo seděl na těch gaučích? Nikdo jiný než Gerard Way. I když jsem mu stála tváří v tvář před asi 24 hodinami, vůbec mi to tak nepřišlo. Úplně se to ve mně převrátilo. Tady to je, moje šance ukázat jim to krásné dílo na mojí ruce - a já jsem se sotva mohla pohnout. Někdo mě doštuchal na druhý konec místnosti. Ještě než jsem si to uvědomila, znovu jsem stála před mým hrdinou a on měl na tváři roztomile zmatený úsměv. Věděl, že jsem s tím prožila krušné chvíle - a jeho úsměv mi to teď nijak neulehčoval.
Ten chlápek, který mě tam dotáhnul, mu řekl: "ona ti chce něco ukázat." A ještě předtím, než se mi Gerard mohl podívat znova do tváře, vytáhla jsem rukáv a ukázala mu to tetování, které právě začalo strupatět. Nejsem si jistá, jestli mi ten předchozí den věřil, když jsem mu říkala, že to udělám, nebo jestli to byla součást jeho nefalšované skromnosti, ale to překvapení na jeho tváři bylo nedocenitelné. Naklonil se, aby to prostudoval blíž, několikrát okomentoval, jak skvěle to vypadalo a jak strašně se mu líbí, že to pořád vypadá, jako by to mělo texturu fixu a ne tetování. Zasmál se Mikeyho naškrábanému podpisu pod svým uměleckým, oblým podpisem. A pak mi začal znovu a znovu děkovat. Potřásla jsem hlavou a řekla mu, že to všechno je jen díky kapele, se kterou mi příjde fajn žít po boku. To bylo moje poděkování pro ně.
A před tím, než jsem mohla začít bláznit nad tím, jak vděčně vypadal kvůli tomu, že jeden fanoušek docení to, kolik toho udělali a nechá si vytetovat jejich podpisy na svoji ruku - navždy, jeden z mých přátel přišel a zeptal se Gerarda, jestli by mě s ním mohl vyfotit. Byl více než ochotný. Jo, bylo toho moc na to, abych tuhle noc usnula.
Určitě bych vám ukázala ještě i tu fotku, ale čekám, až mi příjde na email, protože nebyla vyfocena na můj foťák. A jsem si jistá, že bych teď klidně mohla zemřít - a byla bych šťastná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama