Začalo to angínou

20. července 2011 v 15:33 | Joan a Kami |  Joan stories
S Kami jsme se rozhodli že napíšem Frikeyho :D :) snad se bude líbit :)

Frank:
Bylo léto a já jen sedl v obyváku a koukal na telku. Nikam totiž nemůžu! Jo, jako fakt nikam nemůžu protože mám angínu a máma mě nikam nepustí ikdyž je mi už dobře. Naštěstí za mnou chodí kamarádi, a hlaně Mikey. Je to můj nejvíc nejlepší kamarád i s Gerardem. to je jeho brácha.

Mikey:
Šel jsem navštívit nejlepšího kamaráda Franka. Tentokrát bez Gerarda. Bylo děsný vedro, ale mě nevadilo, pařit se v černý. Zazvonil jsem u dveří a Frank mi otevřel. Pozdravil mě, já jeho taky a pozval mě dál. Byl děsně malinkej, takže jsem se cejtil jako bůh, když jsem na něj koukal.

Frank:
Super, přišel Mikey, alespoň se nebudu doma nudit sám, ale budeme se nudit společně. Šli jsme do kuchyně a jako obvykle jsme si udělali kafe. Dneska se mi zdál Mikey nějaký divný nebo spíš otrávený z představy odpoledne se mnou. Ani se mu nedivím. Koho by bavilo pořád chodit za klukem který má už třetí týden angínu a není s ním žádná zábava? Mě teda ne.

Mikey:
Udělali jsme si kafe a šli na něco koukat. Miluju kafe a teď i Franka. On je malej gayíček. A já teď asi taky. On de stejně po Gerardovi, ikdyž ví, že Gerard není teplej a že má Lyn. To mě na tom nejvíc štve. Já jsem mu k dispozici ale on chce Gerarda. Já mám velký prsty, to Gerard nemá.

Frank:
To co mě na Mikeym štve je to že tráví čas s Gerardem. Celkově, že je mu pořád na blízku, protože s ním bydlí. Ano, asi miluju Gerarda, ale nemůžu mu zazlívat že není gay a že má Lyn. To zas jen Iero si blbě vybral a je moc věrnej! Potřeboval bych se svěřit, ale nemám komu. Jedině Mikey by byl možný, ale to ne, to je blbost, vysmál by se mi a pak bych už neměl nejlepšího kamaráda.

Mikey:
Seděli jsme, popíjeli kafe a já na Franka musel pořád koukat. V televizi nic nebylo a my nevěděli, o čem mluvit. Gerard vždycky něco vymyslel. Vypadal ustaraně.
"Franku? Je všechno v pohodě? Nestalo se nic? Mě můžeš říct všechno.."

Frank:
Když můžu tak MŮŽU. "Mikey, já miluju Gerarda ikdyž není gay a nedokážu pochopit že není gay a má Lyn a já jsem blbej protože prostě se nedokážu srovnat a jít dál. Mikey, prosím nesměj se mi a pochop mě a hlavně si o mě nemysli nic špatnýho!" A je to venku, bože, co jsem to udělala, všechno jsem mu řekl, bože!

Mikey:
Vyvalil jsem oči. Musel jsem je na chvíli zavřít protože jinak bych se rozbrečel. Podíval jsem se na něj. Vypadal dost vyjukaně a taky měl skleněný oči. "Franku.. chápu to.. Ani nevíš jak moc.. jak-jak moc tě.. Jak moc ti rozumim." hlesl jsem. Obejmuli jsme se a on začal brečet. "Neříkej mu to prosím.." fňukal mi do trička. "Jasně. Pro tebe všechno, Frankie.

Frank:
Rozuměl mi. Neměl mě za blázna. Neřekne mu to. V Mikeym jsem tímto získal důvěru. Můžu se mu vybrečet a s čímkoli svěřit. Vím proč zrovna on je můj nejlepší kamarád. "Děkuju ti Mikey, moc ti děkuju za všechno." Ani nedokážu vyjádřit jak jsem mu momentálně vděčný, ale vím že stejně neudělá nic abych Gerarda získal protože je nemožné ho získat.

Mikey:
"Frankie.. promiň, budu muset jít.." rozloučil jsem se a šel ke dveřím. "Ahoj, děkuju moc Mikey." řekl mi. Zavřel jsem za sebou a utíkal domů. Co nejdřív jsem chtěl bejt doma. Šel jsem k sobě do pokoje, lehnul na postel a poslouchal písničky. Na dveře někdo zaklepal. Byl to Gee. Poslední s kým bych teď chtěl mluvit. "Hele Gerarde, nemám náladu, přiď jindy." Sednul si vedle mě a svěsil hlavu."Rozešel jsem se s Lyn.." "Aha, to je mi líto.." řekl jsem suše. Líto mi to fakt nebylo. Nesmím mu to říct, zklamal bych Franka. "Mám pocit Mikey, že mě Frank miluje.." "Tak to máš správnej pocit." Nic jsem neřekl.

Frank:
Mikey odešel a já jsem šel do pokoje. Ležel jsem na posteli a brečel. Na nic jiného jsem neměl sílu. Po zbytek dne jse nejedl, nepil, prostě nic. Když večer přišla domů mamka snažil jsem se chovat jako že mi nic není. Na chraplavý hlas od pláče jsem řekl že mě bolí v krku a mamka mi to uvěřila. Alespoň k něčemu ta angínu je. Že jsem nic nejedl mamce divné nepřišlo, protože normálně moc nejím. Hodně brzo jsem dal mamce dobrou a šel jsem spát, teda pokusit se jít spát. Ale věděl jsem že celu noc jenom probrečím, tak jako pár posledním minulých nocí. Asi se ubrečím k smrti.

Mikey:
Dneska to jsou dva roky co spolu s Frankem jsme. Všechno díky Gerardovi. Mýmu úžasnýmu bráchovi. Už zase chodí s Lyn a je šťastnej, a to jsem i já. Frank na mě byl zezačátku naštvanej, ale pak jsem mu řekl, jak ho miluju a šlo to hladce. Gerard mu vysvětlil, že by spolu stejně nikdy nemohli chodit. Jsem mu za to fakt vděčnej.
To všechno začalo angínou..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama